Jak se dožít ve zdraví vysokého věku

21. března Praha

Debata Jak zdravě stárnout s MUDr. Tomášem Šebkem a hosty

Na začátek něco statistiky. V České republice se člověk ve zdraví průměrně dožívá 62 let, což je někde v průměru, jsme za státy, které jsou na tom líp jako Švédsko,Norsko a překvapivě Bulharsko. A za námi je například Rumunsko, kde je délka dožití ve zdraví pouhých 58 let. 

Tomáš Šebek, shrnul svoji praktickou radu přítomným divákům do pěti bodů, kterým říká

Šebkovo High five!

- Pot - je třeba se hýbat každý den, abychom se trochu zahřáli

- Spánek- 5 a více spánkových cyklů každou noc, abychom dosáhli správné regenerace

- Nedojídat talíř - menší porce jídla, než bychom si chtěli dopřát

- Chlad - vystavovat tělo chladu, nemusí jít o žádný extrém, stačí si vzít ven o vrstvu méně

- Duševní zdraví- rozvíjet přátelské vztahy a dělat si radost 

Téma duševního zdraví na několik minut ovládlo debatu, řešilo se společenské stugma, přiznat si duševní obtíže,

nedostatek osvěty, i rozdílný přístup k duševnímu zdraví ze strany mužů a žen zvlášť ve vysokém věku.

V této souvislosti byla zmíně organizace Nevypusť duši,  která se zabývá touto důležitou osvětou ve veřejném prostoru.

Na téma duševního zdraví navázala Mgr. Kristýna Hypšová se svými zkušenostmi z oboru podpory neformálních pečujících.

Řeč byla o budování vztahů v rodině i mimo ni. Jak jsou důležité komunity, které dovedou člověka podořit v těžkýách životních situacích jako je ztráta životního partnera, nebo zdravotní problémy. 

Sociální rozměr zdraví vs. Sociální rozměr zdravotnictví- není totéž!

Když je člověk ve vysokém věku zdravý, umožňuje mu to zapojovat se do vztahů, aktivit, které dávají jeho/jejímu životu smysl.

Naopak zdravotní omezení, závislost na péči vedou k izolaci, pokud není péče dobře nastavena- tedy: sdílena více subjekty, je kvalitní, transparentní, udržitelná a důstojná.

Sociální rozměr ve zdravotnictví spočívá hlavně v tom, že vyhledat sociální pomoc a podporu je pro lidi ve vyšším věku obecně větší stigma, než zajít k lékaři. Tam často řeší věci, které do jeho péče vůbec nespadají. Nejen, že nedostanou pomoc, ale blokují kapacitu lékaře.

Začít pečovat o svoje zajištění sítí podpůrných vazeb a vztahů je třeba už ve středním věku. Pracujeme na tom ale celý život. Důležité je mít vybudované vztahy také v místní komunitě, kde žiju. Typický příklad, v případě nemoci nebo úrazu mi někdo přinese nákup, nebo pomůže se základními věcmi.

Mezigenerační solidarita.

Technologický pokrok jde tak rychle dopředu, že informace, které potřebujeme k zajištění běžného života se mohou ve vyšším věku stát nedostupné. Příklad- nutnost registrace přes internet na očkování během pandemie COVID-19. Používání obdoby aplikace Tečka pro přístup do veřejných budov apod. Bez mladších lidí, nebudeme moci my starší v budoucnu fungovat, protože světu, který je za okny našich bytů přestaneme rozumět.

Důležité pro zdraví (nejen duševní) je předcházet izolaci. Pěstovat vztahy s přáteli, ne jen s rodinou. Nakonec se nám může stát, že přijdeme o životního partnera, děti se odstěhují daleko a kdo nám potom zbyde pro pravidelný lidský kontakt?

Po stránce fyzického zdraví, je třeba se soutředit na věci, které nás udrží, co nejdéle samostatné.

High Five Kristýny Hypšové, zdraví od hlavy k patě:

1. Vstupy hlavy: Zuby- dbát na zubní hygienu a udržet si co nejdéle zdravý chrup,

                            Oči a uši- jejich kondice ovlivňuje to, jak budeme v kontaktu s okolním světem

 2. Pohybový aparát- trénovat, stabilitu, pružnost, sílu v končetinách

3. Práce s energií - naučit se, co mi energii dává a co bere, umět odpočívat

4. Udržet si zdravou váhu- kila se hůře shazují ve vyšším věku

5. Nohy- chůzte na boso zapojí svaly a podpoří správnou klenbu- prevence neuropatie- necitlivost chodidel, která způsobuje úrazy v důsledku ztráty rovnováhy.