Prezidentka Asociace péče o seniory v pořadu Sama doma

Jak nevyhořet v péči o osobu blízkou

14. ledna 2025  Živé vysílání pořadu Sama Doma, lze přehrát na tomto odkazu.

 

Kristýna Hypšová byla hostem pořadu Sama doma České televize, kde odpovídala v průběhu celého vysílání prostřednictvím chatu na dotazy diváků a divaček k tématu péče.

V rohovoru s moderátorkou Kateřinou Podrackou diskutovaly  otázky ohledně sdílení péče, řešení složitých situací, kdo vůbec

je pečující a jaké jsou stupně náročnosti péče o druhou osobu. 

Dotkly se témat spojených s komunitní podporou péče. Vůbec poprvé bylo zřejmě v tomto pořadu a možná v telelevizním vysílání vůbec,

zmíněna možnost oslovení koordinátora péče na obci- tzv. case managera.

Tento fenomén se postupně objevuje a je čím dál více využívaný pro organizaci péče v domácím prostředí a by bylo možné zůstat doma co možná nejdéle. 

Níže uvádíme záznam chatu s dotazy od divaček a diváků. Zdroj: Česká televize, i-vysílání, Sama doma

HOST

Kristýna Hypšová
Jak nevyhořet při péči o blízkou osobu
Záznam chatu z úterý 14. ledna

Sylva: „Dobrý den, maminka 65 let se stará o babičku 84 let, která již zapomíná, bere i léky. Jak zvládnouta ustát to neustálé opakování a hledání něčeho....? Děkuji.“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den,díky za dotaz. Musí to být náročné.Organizaci pomáhají udržovat, tzv. drop zóny- koše nebo krabice s volným otvorem nahoře, kam věc upadne a tím je uklizená a zase se najde na tom správném místě. Na důležitých místech je dobré umístit nástěnky nebo štítky s informací, jaký předmět sem patří. Vyzkoušejte, zda babičce víc vyhovují nápisy nebo obrázky, aby se snadněji orientovala v prostoru.“

Otázka: „Jak zvládnout vyhoření při péči o blízkou osobu?“

Kristýna Hypšová: „Důležité je péči sdílet. Najít si čas na odpočinek a své zájmy a to pravidelně na denní, týdenní bázi a minimálně jednou ročně zajistit delší pauzu od péče. Jenom sdílená péče je dlouhodobě udržitelná.“

Otázka: „Co přesně je vyhoření při péči o blízkou osobu?“

Kristýna Hypšová: „Stává se, že pečující tzv. spadne do situace ze dne na den, aniž by si dokázal připravit podmínky dopředu. Netuší co ho/jí čeká. Takže nejprve může získat pocit,že vše zvládne sám/sama a to je právě první krok na cestě k vyhoření. Péče se začne v průběhu času nutně komplikovat, a bez podpory pečující přestane zvládat svůj běžný život, dochází mu energie psychické i fyzické síly, až se dostane do bodu, kdy nemůže dál. Někdy taková situace skončí i hospitalizací pečujícího a pak máme najednou dva lidi, o které je třeba se postarat. Proto je potřeba vyhoření předcházet tím, že než zahájíme péči, zajistíme si podporu v podobě dalších pečujících, vyhledáme sociálního pracovníka v obci nebo v nemocnici a probereme s nimi svou novou rodinnou situaci. Je vhodné mít i záložní plán v podobě dostupných odlehčovacích služeb. Je třeba si je zjistit dopředu- objednací doby bývají dlouhé a kapacity omezené.“

Otázka:„Jak často se může stát vyhoření při péči o blízkou osobu?“

Kristýna Hypšová: „To záleží na tom, jak jsou nastaveny zdroje pro primárního pečujícího. Pokud má pravidelný odpočinek, podporu dalších lidí, kteří ho/ji mohou vystřídat, nemusí k vyhoření dojít vůbec. Pokud zdroje nastaveny nejsou, můžou se pravidelně střídat pobyty v nemocnici pečujícího i pečovaného, dokud to jeden nebo druhý nevzdají.“

Otázka: „Jak nevyhořet při péči o blízkou osobu?“

Kristýna Hypšová: „Vyhoření je možné předcházet. Důležité je zjistit si předem informace o dostupné podpoře. Zajímejte se o možnosti ve vašem okolí. Je možné, že se v blízkosti schází podpůrná skupina pečujících, nebo zde působí komunitní manažer péče, s nímž nebo s ní, můžete probrat vaši situaci a dozvědět se o možnostech, které by vás samotné nenapadly. Komunitní manažer může působit i jako mediátor v případě, že se rodina nemůže dohodnout, nebo pečující odmítá péči o jiné osoby, než je primární pečující. Nezapomínáme i na sociální služby, které mohou pomoci vykrýt některé časy, kdy se pečující potřebuje věnovat také jiným činnostem, než péči nebo odpočívat. Kromě terénních a ambulantních služeb typu (denní stacionář), existují i pobytové odlehčovací služby, kde může pečovaný strávit i několik týdnů až maximálně tři měsíce. Je třeba ale takovou službu dobře vybrat s ohledem na potřeby pečovaného. Někteří lidé špatně nesou přesunutí do jiného prostředí, a proto jim může vyhovovat menší kolektiv. Míst pobytových v odlehčovacích službách je velice omezené množství, zvlášť v exponovaných termínech, jako jsou letní prázdniny. Proto sociální služby nejsou a nemohou být jedinou oporou pečujících. Je třeba péči sdílet v širší rodině a sousedství.“

Dita: „Dobrý den, pečuji již 20 let a ráda bych věděla jestli budu mít nárok na starobní důchod jsem ročník 72. Děkuji“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, máte nárok na tzv. náhradní dobu pojištění. Tedy doba péče se vám tzv. vyloučí a jako příjem se Vám započítá ten z předchozího zaměstnání. Po uzání náhradní doby pojištění je třeba se obrátit ma OSSZ po skončení péče, nejpozději do dvou let nebo při žádosti o starobní důchod.“

Marie Čapková: „Dobrý den, paní doktorko, máme v širší rodině případ, kdy sestra, asi 76 letá, pečuje několik let o onkologicky nemocného bratra, z toho posledního půl roku je pacient zcela imobilní. Hlava mu ale stále funguje a odmítá umístění ve zdravotnickém zařízení. Paní je u konce sil, pacient odmítá péči kohokoli jiného, kromě zdravotní sestry, která provádí zdravotnické úkony. Jak postupovat v takovém případě, prosím. Děkuji. Marie Čapková“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den paní Čapková, to je určitě náročná situace. V takovém případě bych se pokusila obrátit na nějakého mediátora. Může to být praktivký lékař, komunitní manažer na obci, nebo někdo z širší rodiny, koho bratr uznává. Je řeba argumentovat tím, že sestra v 76 letech nemůže zvládat takto náročnou péči bez toho aby to mělo dopad na její zdraví. Pokud se paní zhroutí, pán stejně skončí v nějakém zdravotnickém zařízení typu LDN a tam to už nebude podle jeho představ, ale podle představ toho pracoviště. Přeju hodně sil a otevřenost při komunikaci.“

Ondřej: „Jsem dvacetiletý kluk co se stará o maminku s nádorovým onemocněním. Jsme spolu dennodenně od června, jaké rozptýlení byste doporučila, když je maminka slabá a má bolesti ..“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, díky za dotaz. Napadá mě, co zkusit vedenou meditaci a jiné relaxacní techniky. Jsou vhodné, jak pro maminku, tak pro Vás v rámci psychohygieny. Určitě je dobré se zapojit do nějaké komunity pečujících. Existují neziskové organizace podle jednotlivých diagnóz, které sdružují pečující jako jste Vy a nabízejí programy jak pro pečující tak pro pečované. Hodně sil přeju!“

Hana: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda když někdo pobírá příspěvek na péči o blízkou osobu ve stupni závislosti 2,zda ta pečující osoba může přitom chodit do práce na 12 ti hod.směnu.Děkuji za odpověď“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, nevím o tom, že by bylo nějaké omezení z hlediska zaměstnání.“

Dita: „Dobrý den, pečuji již 20 let a ráda bych věděla jestli budu mít nárok na starobní důchod jsem ročník 72. Děkuji“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, doba péče o druhou osobu se Vám započítává do tzv. náhradní doby pojištění, tedy do odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu. Dobu péče Vám potvrdí úřad práce, který přiznává Vašemu pečovanému příspěvek na péči. O uznání náhradní doby pojištění je třeba požádat po skončení péče nejpozději do dvou let a nebo při podávání žádosti o starobní důchod.“

Kateřina Bohmova: „Dobrý den, pokud již bylo řečeno, tak se omlouvám,kdyztak prosím o zopakování. Ráda bych zažádala o doporučení adres, kam se obrátit pro asistenta/pomoc při péči o nemocného člena v rodině. Děkuji.“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, takový adresář bohužel zatím neexistuje. S určitou obezřetností je možné využít stránku www.hlidacky.cz. Nejlepší je ale získat někoho v okolí přes osobní doporučení.“

Karolina Fürstová: „Dobrý den, mám maminku, která je po amputaci nohy, má dekubity, byla 4 měsíce v nemocnici. Teď mám ošetřovačku, starám se o ní, denně chodí sestra na převaz, ale jinak jí nemůžu nechat samotnou. Jsem na ní sama a už to nezvládám. Na sprchování jí nedostanu do vany. Jsem z Prahy, nikdo mi nechce pomoci. Děkuji“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, ve Vašem případě bych doporučila určitě terénní sociální služby. V Praze určitě můžu doporučit organizaci Sue Ryder. Mají i poradenství po telefonu, zkuste jim zavolat a probrat svou situaci. Přeju hodně sil!“

Lída: „Můžeme odsuzovat člověka za to, že nechce doma pečovat o svou maminku třeba s nějakou demencí, či s ochrnutím atd. že si sám netroufá? Že tvrdí, že to nezvládne?“

Kristýna Hypšová: „Určitě nikdo nemůže být do péče nucen. Péče o pacienty s demencí může být náročná psychicky i fyzicky. Je možné se do péče zapojit druhotně, kdy péči organizujete z pozice blízké osoby- objednáváte sociální služby, koordinujete ostatní neformální pečující a zajišťujete chod domácnosti, kde péče probíhá. V některých případech je vhodná intervence terapeuta nebo rodinné poradenství, které může pomoci s vyjednáváním uvnitř rodiny. Jako civilizace čelíme úplně novému jevu, kdy se lidé dožívají vysokého věku, ale ne ve zdraví. Není možné někoho odsuzovat za to, že se na péči necítí.“

Jarmila: „Dobré odpoledne Už deset let se starám, nejdříve tchýně nyní maminka. Jenže já už to nedávám maminka 94 roků,já 68. Nikam už nemůžu na nějakou dovolenou celých 10 roků. Užívám prasky z privhyatrie,ale žádný efekt“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, díky za dotaz: rozhodně je nutné zapojit další členy rodiny a pokusit zařídit vystřídání nebo odlehčovací službu. Myslete na sebe! Není v silách jednoho člověka starat se výhradně o někoho sám, natož o dva lidi. V dnešní společnosti je naprosto neadekvátní tlak na ženy a očekávání, že se postrají o každého ve své i partnerově rodině, kdo potřebuje pomoc. Dokud neřeknete ne, tak se na tom nic nezmění a když to nebudete Vy, řekne Ne! Vaše tělo. Ale do takové situace se nikdo dostat nechce. Je tedy potřeba svolat rodinnou poradu a otevřeně komunikovat o tom, co se děje. Hodně štěstí!“

Vlastimil: „Zvládne pečovat o své rodiče každý?Kdo ne?“

Kristýna Hypšová: „To je velice složitá otázka. Záleží na zdravotním stavu, životní situaci pečujících a i vztazích v rodině. Je důležité otevřeně komunikovat a případně získat prostředníka ze širší rodiny, lékaře nebo komunitního manažera na obci, případně z nějaké neziskové orgaizace, které se zabývají case managementem. V Praze je to třeba organizace Sue Ryder.“

Landovi: „Dobrý den. Babička, kterou máme doma, je ležící a velkou část dne kouká do zdi. Leze nám to trochu na palici.“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, co jí zkusit na tu zeď něco promítnout? Nebo jí otočit směrem k oknu. Neumím si představit, jak to musí být těžké pro ni samotnou.“

Martina: „Dobrý den. Mám trochu odlišný dotaz. Pečuji o ležící babičku. A již (ani s další pomocí) nedokážu babičku přemístit do koupelny na sedačku na vaně (zvládá chvíli sedět). Nevíte, zda existuje služba, která by babičku odvezla na koupání do nějakého zařízení a pak opět vrátila domů? Používáme mycí žínky atp., ale babička by chtěla umýt klasicky. Děkuji moc za odpověď. Martina“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, to bohužel nevím, záleží na tom, jaké jsou dostupné služby ve Vašem regionu. Je dobré oslovit pečovatelskou službu, která může pomoci s koupáním doma. Dokážou přivézt například zvedák.“

Iva: „Dobrý den, jak nevyhořet při péči o náročné dítě ? ADHD, příznaky aspergerova syndromu, celkově od narození jiné dítě, co nezapadá co testovacích tabulek psychologů a přitahuje absurdní situace. Je mu 17 a stále je to těžké , poradíte jak chránit sebe sama? Dítě aktuálně nedává nároky střední školy, nesedí si s dvěma učitelkama, které mu to dávají "sežrat" u hodnocení, přestože má IQ nadprůměrné, tak propadá a chce ze školy odejít i přesto že jinak ho obor baví a je to to, co by chtěl v životě dělat. Co s tím ? Já už nemám moc sílu komunikovat s nimy asertivně, protože vidím dle jejich odpovědí jak ho vnímají a papír z PPP je jim jedno.“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Musí to být velice náročné. Rozhodně bych doporučila spojit se ostatními rodiči, kteří jsou na tom podobně. Ideálně věnovat nějaký čas osobnímu setkání s někým, kdo Vás vyslechne a podpoří. Existují spolky rodičů i podle diagnóz jejich dětí. Například Nautis, Spiralis a další. Hodně sil!“

Martina: „Dobrý den, moje sestra pečuje o mne...trpím RS, Chron. choroba a současně pečuje o naše rodiče. Špatná pohyblivost u naší mamky a demence u táty. Pobírám Pnp a můj táta taky....teď mi neurolog navrhl, abych si požádala o zvýšení Pnp v důsledku zhoršujícího se stavu. Můžu napsat na žádost i sestru, která je napsaná u taťky... využíváme domácí péči, ale táta odmítá cizí pomoc, není to vůbec lehké. O mě primárně pečuje syn, ale sestra se švagrem zajišťují nákup a vaření, mám speciální dietu. Děkuji M.“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, není žádné omezení, o kolik lidí se může neformální pečující starat. Takových složitých konstelací, jako je ta Vaše bývá spousta. Hodně sil!“

Míla: „Dobrý den, je to velmi náročné pečovat o osobu blízkou dlouhodobě. Mamka má 91 let. Staráme se s dcerou. Já mám 66 let. Zabavit někoho během dne jde s televizí, seriály, hudbou. Vem je obtížné se dostat. Mamka se cítí na vozíku venku ponížená. K lékařům však musíme s vozíkem. Ztrácíme kontakt s kamarády. Teď budeme chodit pouze jeden za kulturou, druhý bude hlídat doma. Ale je to těžké. Jen si trochu naříkám.“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den Mílo, díky za dotaz. Musí to být velice náročné. Rozhodně vytrvejte v tom, zachovat si svůj život. Držím Vám palce!“

Petr Gronych: „Dobrý den, 2. rok pečuji o manželku 64 let po těžké CMP ve 4. stupni a ještě s ní musím rehabilitovat proti spasticitě. Existují nějaké skupiny jak na to, kde se přiučit rehabilitaci, můžete prosím doporučit nějaké stránky pro inspiraci. Děkuji Petr Gronych“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, tohle, pormiňte, z hlavy nevím. Ale zkusím to zjitit. Velice zajímavý dotaz děkuji. Napište mi prosím email: hypsova@apeos.cz“

Karla: „Dobrý den, mám maminku 92 let, v posledních čtyřech letech několik pádů s následkem úrazu, v posledním roce její stav už téměř stále vyžadoval péči 24/7. Bydlí se sestrou, která ještě pracuje, péči zajišťujeme spolu a jako pomoc při převazech a případně rehabilitaci dochází sestřička z domácí péče - 2x týdne na půl hodiny. Problém - jakýkoli zásah zvenčí, jakákoli návštěva má často za následek následnou zmatenost, dokonce i halucinace. Podle našich dosavadní zkušeností tedy asi není úplně možné využít pomoci asistenta, často je problém i to, že přijde jiná sestřička z domácí péče.... Nám už někdy dochází síly, zvlášť, když se maminka budí v noci s halucinacemi - je to začarovaný kruh. Prosím o radu....“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, bohužel už nestíhám odpovědět. Napište mi prosím email na hypsova@apeos.cz Díky“

Zuzana: „1. zmínili by jste prosím situaci, kdy pečující náhle onemocní a nemá nikoho, kdo by ho v péči nahradil. 2. další věc, když péči o seniora svěřím někomu jinému například na měsíc, abych mohla zregenerovat síly, musím za službu logicky zaplatit, ale pak schází peníze na domácnost a živobytí. 3. návrat do pracovního procesu pro pečujícího náročný, i když na sobě stále pracuje, dokonaluje se, ale dve roky před důchodem o něj nikdo nestojí. Nestála by za to nějaká ochrana pečujícího?“

Kristýna Hypšová: „Dobrý den, děkuji. To je zajímavý dotaz, který by stál za samostatnou dikuzi. Napište mi prosím na hypsova@apeos.cz“