Výzvy pro novou vládu v oblasti neformální péče
V ČT 24 poskytli rozhovor prezidentka Asociace péče o seniory (APEOS) Kristýna Hypšová a nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka
Česká televize 10.1. 2025 11:05 Pořad Regiony ČT24
V úvodní reportáži je věnován prostor situaci s dostupnosti sociálních služeb pro seniory ve Zlínském kraji a následuje přehled faktů k tématu neformální péče, která je důležitým pilířem sociálního systému.
Jak později uvádí i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), bez neformálních pečujících se sociální systém péče o seniory neobejde. Je proto velice důležité uvědomit si, kolik takových lidí je. V datovém přehledu ve studiu ČT24 moderátorka prezentuje aktuální data České asociace pojišťoven. Podle nich je do péče o nesoběstačné osoby zapojeno 21% populace tedy každý pátý člověk v ČR. V absolutních číslech to je 2 289 000 lidí, v přepočtu na jednotlivé kraje jsou to statisíce.
Kristýna Hypšová, prezidentka APEOS, k tomu v navazujícím komentáři dodává: „ Jsme zvědaví, jak nová vláda přistoupí k neformálním pečujícím… těším se na to, že jim dá vědět, že o nich ví a uvědomuje si, co pečující pro sociální systém a tuhle společnost dělají.“
V rozhovoru, který následuje po vystoupení paní Hypšové, nový ministr práce a sociálních věcí pan Juchelka reaguje s tím, že si uvědomuje důležitost neformálních pečujících. Pojmenovává tři pilíře péče (nejen) o seniory- neformální péče, terénní a pobytové služby.
Ministr Juchelka přiznává, že zákon o sociálních službách dosud nepočítal příliš s neformálními pečujícími, je po 22 letech zastaralý a je potřeba napsat zákon nový, který bude reflektovat výzvu, před kterou stojíme. Pan Juchelka zmínil očekáváné počty zvýšení seniorské populace v horizontu příštích 25 let o 900 000 lidí.
Jako Asociace péče o seniory vítáme toto otevření diskuze nad novým zákonem, který by měl více zahrnout kontext neformální péče, v němž poskytování sociálních služeb probíhá.
V závěru rozhovoru bylo zmíněno i ožehavé téma tzv. nelegálních poskytovatelů sociálních služeb. Ministr navrhuje, aby se krajské úřady pokusili zahrnout tyto poskytovatele do sítě sociálních služeb a tím je podrobili pravidelné kontrole.
Toto téma je složitější zejména s ohledem na finanční náročnost získání registrace v sociálních službách. Rozeberme ho podrobně v prvním díle nového podcastu APEOS, který pro Vás připravujeme. Níže uvádíme přepis rozhovoru.
Lukáš Stehno, viceprezident
ČT24 Regiony 10.1. 11:08-11:16
Péče o seniory – výzva pro novou vládu
Reportáž Rozhovor s prezidentkou APEOS a Ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO)
Moderátorka úvod: Čísla
„Nabídnu čísla ke zmiňované domácí péči. O nesoběstačného člena rodiny se stará v Česku každý pátý Čech (21%, v absolutních číslech 2 289 000 lidí).
Zdroj: Česká asociace pojišťoven.
Nedostatečné kapacity zařízení, která by o takové lidi mohla pečovat. Ročně musí jen domovy pro seniory odmítnout přes 70 000 žádostí. Chybí také personál, přes 3000 zaměstnanců, nejvíce v Praze a na severu Moravy, nejméně v Karlovarském kraji.
Podle prezidentky Asociace péče o seniory by stát měl i nadále zabývat neformální péčí.
Otázka: Na co by se měla zaměřit nově nastupující vláda v oblasti péče o seniory?
Kristýna Hypšová: Jsme zvědaví, jak vláda přistoupí k neformální péči, protože už teď je jasné, že sociální služby nebudou stačit pro všechny, co by péči potřebovali. Je tomu tak teď a bude tomu tak i do budoucna, až nastoupí naše generace lidí mezi 40-ti a 50-ti lety. Počet lidí, kteří budou potřebovat péči je násobně větší (odhaduje se 3x). Takže se těším na to, jestli nová vláda rozpozná ve společnosti pečující a dá jim najevo, že o nich ví.
A že také ví, co pro sociální systém a tuhle společnost dělají.“
Moderátorka(Mo): A teď na Č24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, Dobrý den.
Aleš Juchelka (AJ): Dobrý den vám i divákům.
Mo: Pane ministře, vy jste při nástupu do funkce uvedl hlavní priority: připrava společnosti na stárnutí populace, posilování péče o seniory. Jaká ta podpora konkrétně bude, předpokládám, že bude nějaké systémová, nicméně ta situace v regionech se liší. Bude přístup k některým jiným?
AJ: Ne, samozřejmě, že ne. Ten zákon o sociálních službách platí pro všechny, my máme samozřejmě krajskou síť sociálních služeb. Každý kraj má tu svou, je dána tím také do jaké míry tam pustí veškeré další například i soukromé poskytovatele terénních služeb. A ta síť je financována ze státu a kraj tu síť řídí.
Mo: Tomu rozumím, omlouvám se, že vám do toho vstupuji, ale ty kraje se liší. My jsme slyšeli (v reportáži), že zlínský kraj je postižený nejvíc.
AJ: Ano. Ty hranice, které by měl nastavovat zákon o sociálních službách směřují ke stárnutí populace, my se bez toho neobejdeme, v roce 2050 budeme tady mít dokonce o 900 000 tisíc víc lidí v seniorském věku, než máme teď. Teď jich máme 2,2mil očekává se 3,1mil.
Když začnu od konce vaší reportáže, tak ten zákon o sociálních službách by se měl směřovat k neformálním pečujícím, bez kterých se rozhodně neobejdeme. I když budeme navyšovat kapacity- a já bych to chtěl financovat z evropských peněz na další období od roku 2028-2034- tak stačit nebudou. To znamená my musíme dát dohromady nejen podporu neformálních pečujících, ale i velké posílení terénních sociálních služeb a vedle toho posilovat budování dalších seniorských služeb pobytových. Bez tady těchto věcí se skutečně neobejdeme.
Mo: A kromě toho nějaká další konkrétní změna? Protože vy jste vyvolal poměrně emotivní reakci ohledně většího podílu seniorů a jejich rodin na financování, že by třeba museli prodat dům a podobně. A peníze z toho použít na zaplacení služeb.
AJ: (Smích)
Mo: Já vím, že jste to později dementoval… nicméně uvažujete o nějaké formě větší spoluúčasti?
AJ: (přikyvuje) V tuto chvíli my připravujeme zákon o sociálních službách. Ono to vždycky takhle bylo a stále to takhle je (spoluúčast klientů sociálních služeb). Každý, kdo má svého rodinného příslušníka v sociální službě, tak určitě platí něco navíc. Pomocí například nějakých darovacích smluv a tak dále. Ztransparentnit tento systém bude součástí diskuze nejen z hlediska financování služeb, ale jde i o zapojení obcí. Financování dosud leželo na bedrech státu a tak trochu „šedě“ na rodinných příslušnících. Musíme připravit defacto nový zákon o sociálních službách, který je teď už 22 let starý. Součástí toho je i způsob, jak se tyto služby budou financovat. Tady nejde o žádné prodávání rodinných domků, to byla jen novinářský zkratka. Jde o to celý systém zprůhlednit natolik, aby bylo financování předvídatelné a bylo možné uspokojit nejen seniory, ale i jejich rodiny. Víme, že 24/7 jakákoliv péče je opravdu velmi náročná a vede to k rodinným kolapsům, kterým se chceme do budoucna vyhnout.
Není to jen záležitostí jednoho volebního období. Například v Německu to trvalo desítky let, než tady tento systém nastavili. Je potřeba se o něm bavit a tu diskuzi vést napříč všemi sociálními partnery.
Mo: To, co popisujete, že tedy lidé jsou ochotni zaplatit, jen není moc co, způsobuje, že řadu seniorů to žene do nelegálních domovů pro seniory. S tímto problémem plánujete udělat co?
AJ: Ano, to je velikánský problém. Mám tady nějaké statistiky MPSV, které se týkají nelegálních poskytovatelů. Tam se provedla celá řada kontrol. V tuto chvíli míra nelegálních poskytovatelů klesá. Je potřeba se v jednotlivých krajích podívat, co máme ve svém okolí. A do jaké míry dokážeme přispět i ke kvalitě tady těchto poskytovatelů, například je zahrnout do sítě, protože v té síti nejsou a zoufalství rodin vede k těmto zastřeným poskytovatelům. Je to veliký problém z hlediska kontroly a jejich kvality. A my v tom budeme nadále pokračovat, protože já osobně jsem zastáncem toho, že by tady ty služby být neměly. Každá služba, který se týká jakékoliv zranitelné skupiny lidi by měla výt pod velkou kontrolou státu, protože tito lidé se nemohou v určité fázi svého života bránit. Takže my budeme určitě v těchto kontrolách pokračovat.
