Prevence dekubitů a péče o klienta s dekubity

6.

Co jsou to dekubity - proleženiny? A proč jsou nebezpečné?

Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na části těla. Dochází k nedostatečnému prokrvování tkání, pokožka a svaly jsou nedostatečně vyživovány a chybí jim kyslík, postupně nastává odumírání tkáně.

 Jsou častým problémem zejména u klientů se sníženou hybností a zpravidla u starších klientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem, kteří jsou upoutáni na lůžko.

 Nejkritičtějšími, tzv. predilekčními*(místa, kde jsou kosti blízko kožního povrchu a jsou málo izolovány vrstvou podkožního tuku nebo svalstva) místy vzniku dekubitů jsou:

křížová kost (sakrální oblast)
paty, kotníky, zevní hrany chodidel
oblasti trochanterů* (oblast kyčlí)
kolena, lokty
lopatky
oblast krční páteře
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy (odumření) a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar.

Úmrtnost pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny klientů bez vředu !

 

Velmi důležitá je důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování klienta!

 

Rozeznáváme 5 stupňů proleženin

1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které přetrvává. Toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní* (vratné). 1. Stupeň je předstupeň vzniku proleženin, při stlačení zarudnutí pokožky bledne. V této fázi je veliká naděje, že se podaří vzniku proleženin zabránit. Klient pociťuje pálení, svědění!!!
 

2. stupeň – povrchové poškození vrchní vrstvy, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do podkoží. Tato fáze je velmi bolestivá!
 

3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k vazivovému obalu svalů (ten zůstává nepoškozen). Hluboký vřed je často kryt černohnědou krustou (strup) z odumřelých buněk nebo vlhkým žlutohnědým povlakem. Objevuje se teplota a nechutenství, probíhá zánět.
 

4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami (odumření tkáně), který zasahuje svaly a šlachy.
 

5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
 

Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o klienta, antidekubitní matraci, pomůcky, zejména správnou výživu(např. Nutricia cubitan), hydrataci, hygienu a kompenzaci přidružených onemocnění.

 

Preventivní opatření

• Asistent denně kontroluje stav kůže a sliznic u rizikových klientů
• Věnuje pozornost kostním výčnělkům, nemasíruje je!
• Snaží se pobízet klienta k aktivitě
• Minimalizuje poranění kůže
• Polohuje klienta podle rozpisu v dokumentaci od lékaře
• Provádí hygienickou péči dle individuálních potřeb klienta
• U rizikových klientů preventivně zajistí používání antidekubitní podložky
• Výživa dle malnutriční poradny
• Pitný režim s vyvážením obsahem minerálů (např. Kulíšek nápoj v sáčku)
• Po provedení hygieny, promazání kůže
• Používat pasivní antidekubitní matraci

 

Zásady ošetřování dekubitů

• Komplexní terapie základního onemocnění a přidružených diagnóz.
• Vyloučení tlaku na kritická místa a polohování.
• Opatrná manipulace s klientem na lůžku.
• Používání antidekubitních podložek a matrací, polohovacích pomůcek.
• Rehabilitace klienta.
• Sledování a vyhodnocování eventuální bolesti klienta, její léčba – podávání příslušných analgetik (léky proti bolesti).
• Nutričně vyvážená strava s dostatečným přísunem tekutin, zápis do dokumentace klienta. Spolupráce s výživovým specialistou.
• Ošetřování kůže speciálními přípravky k tomu určenými.
• Dodržování zásad antidekubitní hygienické péče.
• Čisté a suché osobní i ložní prádlo.
• Léčba již vzniklých dekubitů, spolupráce s lékařem.

Konzervativní léčba dekubitů
 

1.     Nejdůležitější je prevence vzniku dekubitů

2.      Po odstranění nekrotické*(odumřelé) tkáně, léčba dekubitu

3.     Podpora růstu granulační a epitelizační tkáně

4.     Ochrana vytvořené granulační*(obnovující se tkáň) a epitelizační*(nově se vytvářející) tkáně

5.     Využití obvazových materiálů určených k léčbě dekubitů

6.     Správná hygiena

7.     Správné vedení dokumentace – zápis polohování, příjmu a výdeje tekutin, ošetřování dekubitů, fotodokumentace,
        záznam o rehabilitaci

8.     Léčba bolesti

9.     Psychoterapie

 

Hodnocení rány se zápisem do dokumentace

o   Kde se nachází

o   Velikost

o   Hloubku

o   Barvu tkáně

o   Secernace (vylučování sekretu)

o   Přítomnost infekce

o   Bolest

o   Zápach

Existuje také chirurgická léčba dekubitů, která je ale plně v kompetenci lékařů!

 Komplikace dekubitů

• Krvácení, infekce
• Akutní toxémie* (přítomnost bakteriálních jedů toxinů v krvi), sepse* („otrava krve“ – stav, kdy je organismus zaplaven bakteriemi), může přejít až do chronicity a smrti
• Nespolupracující klient – je neklidný nebo odmítá polohování
• Inkontinence – únikem moči a stolice může dojít k zapaření a maceraci pokožky
• Kachexie* (celková sešlost, hubnutí)
• Obezita – opruzeniny se tvoří v oblasti kožních záhybů, nadměrná hmotnost klienta ztěžuje polohování
• Vyloučení možnosti polohování z důvodu např. operačního zákroku

 

Antidekubitní hygiena

Při léčení dekubitů je nejdůležitější dbát především na hygienu v oblasti vzniku dekubitu.  Postupujeme vždy šetrně a jemně a dojde-li ke znečištění dekubitu například stolicí, je nutné ihned ránu vyčistit a udělat nový převaz. I když se jedná o úkon, který běžně dělá zdravotní sestra, v tomto případě totiž hrozí sepse, která přímo ohrožuje život klienta. V případě, že jsme byli nuceni udělat převaz dekubitu, tak o tom uděláme zápis do dokumentace a při nejbližší možné chvíli hlásíme zdravotnickému personálu (terénní službě).  Je třeba si uvědomovat, že při léčbě dekubitu patří hygiena mezi nejdůležitější 3 faktory péče.