APEOS na veřejném slyšení v Senátu Parlamentu ČR

Téma: Rozvoj péče o seniory na úrovni obcí

26.6. 2017 od 9h v Zaháňském salonku

uspořádala Asociace péče o seniory (APEOS) pod záštitou senátorky Daniely Filipiové (ODS) 

Pozvání dále přijala senátorka Božena Sekaninová (ČSSD), která se také zúčastnila úvodního diskusního panelu. Slyšení se zúčastnilo cca 40 lidí z řad odborné veřejnosti, zástupci měst a obcí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.

Úvodní prezentaci přednesli Eliška Kroczková ze Spolku u Andělky (člen APEOS) a prezident Asociace péče o seniory (APEOS) Lukáš Stehno. Následovala diskuze s přítomnými. Shrnutí obou částí je obsahem následujícího textu.

Představení Asociace péče o seniory (APEOS)

Asociace péče o seniory reaguje na demografický vývoj společnosti za posledních 10 let, kdy se díky zdravotní péči prodlužuje délka života a v současnosti máme v ČR ale i v Evropě dvě generace seniorů. Dochází k tomu, že senioři ve věku 65- 75 let se starají o svoje rodiče ve věku 85- 95 let.

Sociální systém, jak byl historicky nastaven a stále tak funguje, s touto eventualitou nepočítal, a tak si lidé, kteří pečují o své blízké, musejí pomoci sami, čímž vznikl prostor pro vznik Asociace péče o seniory.

Asociace péče o seniory sdružuje lidi (organizace i jednotlivce), kteří začali v tomto prostoru působit a pomáhat lidem, co nedosáhli na státem dotované služby a přirozeně tak doplňují nedostatky v sociálním systému. Podle statistik MPSV se do státního Domova pro seniory nebo jiné registrované sociální služby dostane každý třetí uchazeč. Ostatní senioři, kteří potřebují pomoc, jsou odkázáni na pomoc rodiny, přátel a zdravotnických zařízení, ve kterých jsou hospitalizováni často jen kvůli nedostatečné péči u nich doma. Z toho plyne, že potřebnou péči má možost využít pouze jeden ze třech občanů ČR, kdy další dva sjou sociálním systémem diskriminováni.

V členských zařízeních Asociace jsou kvůli této změně ve společnosti v péči tisíce seniorů, co z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí bydlet doma sami a nezískali místo v Domově pro seniory. Tato zařízení fungují bez dotací od státu při podobné kvalitě péče založené standardech kvality.

Asociace péče o seniory nabízí systém podle Zákona o sociálních službách (108/2006 Sb.) a Občanského zákoníku (89/2014Sb.), který umožňuje se o potřebné seniory postarat a poskytnout jim důstojný domov až do konce jejich života.

Diskuse

Veřejného slyšení v Senátu se účastnilo cca 15 úředníků z MPSV, ti označili za rizikové, že nemají nad členskými zařízení Asociace kontrolu. Neuvědomují si přitom, pod jak důkladnou kontrolou naši členové jsou na úrovni měst a obcí, kde se účastníme  mimo jiné také komunitního plánování. Sociální pracovníci městských úřadů a obcí spolupracují s našimi členy, kteří pomáhají rodinám s péčí o jejich seniory, každý den. Kontrola kvality péče a prostředí je prováděna pravidelně také sociálními pracovníky Úřadu práce, který spadá pod MPSV.

V debatě mimojiné vystoupila Mgr. Jindra Tužilová zastupující Svaz měst a obcí ČR, která zdůraznila potřebu pestré nabídky nejrůznějších sociálních služeb včetně aktivit na bázi sousedské výpomoci, jak ji zastřešuje Asociace péče o seniory.

 

Závěr veřejného slyšení v Senátu

Asociace péče o seniory vyzvalo Ministerstvo práce a sociálních věcí k uznání Asociace jako jednoho z partnerů, který se podílí na řešení problematiky péče o seniory. Zejména to znamená vyjmutí členů Asociace péče o seniory z tzv. postupu 2/2014, kterým instruuje MPSV krajské úřady k represivním opatřením vůči každému, kdo se zabývá péčí o seniory a nepotřebuje k tomu registraci. V tomto dokumentu používá termín „neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb“, nebo jen neregistrovaní. Těmi ale členové naší Asociace nejsou, protože neposkytují sociální služby, tudíž registraci krajského úřadu mít nemusí. Přesto se v jednotlivých krajích potýkají s většími či menšími problémy s krajskými úředníky. Jediné, co tedy naše Asociace po Ministerstvu práce a sociálních věcí požaduje, je změna zadání těmto úředníkům, aby byla zastavena správní řízení vedená na základě mylných dojmů úředních osob.

Uznáním alternativy sociálních služeb ze strany MPSV se otevře a zprůhlední prostor, v němž se nyní pohybuje kolem 90 – 120 organizací na území všech krajů ČR. Jejich přesný počet není znám.

Naše Asociace je připravena poskytnout řešení městům a obcím, kde již působí naši členové a dalším zájemcům, aniž by to představovalo investice z veřejného rozpočtu. Naši členové jsou soběstační díky efektivnímu provozu a nepotřebují provozní dotace jako registrované sociální služby.

Nelze přehlížet skutečnost, že v České republice existuje cosi jako šedá zóna sociálních služeb (cca 20% všech pobytových zařízeních). Tyto organizace odmítají registraci, protože je staví do podřízeného postavení  z důvodu závislosti na dotacích. Těchto soukromých společností, klubů, spolků a sdílených domácností je tolik kvůli tomu, že v naší společnosti je veliký převis poptávky oproti možnostem, které nabízí Domovy pro seniory. Je zřejmé, že se stát nemůže postarat o všechny, kteří by to potřebovali, ale neměl by bránit těm, kdo se dovedou o sebe nebo svoje rodiče postarat sami.